| ENG | ITA |

Praga  

Knihovna kapucínského kláštera v Praze


První pokus o uvedení kapucínského rádu do Cech je spjat se jménem pražského arcibiskupa Antonína Bruse z Mohelnice. Kapucíni, v cele se svatým Vavrincem z Brindisi, však prichází až o dvacet ctyri let pozdeji, v roce 1599, na základe žádosti arcibiskupa Zbynka Berky z Lipé a Dubé podporené papežem Klementem VIII. Praha se tak stává místem zrodu budoucí provincie. Pozemek pro výstavbu kláštera a kostela byl vybrán po delších jednáních na Hradcanech, kde byl také po císarském schválení položen 23. kvetna 1600 základní kámen.

Je pravdepodobné, že už první bratri si s sebou prinesli nejaké knihy, to by však mohla potvrdit jen podrobná analýza knihovního fondu. Reholníci pricházející pozdeji do pražského kláštera ale zcela urcite využili kontaktu se svými domovskými konventy, aby zabezpecili svuj duchovní život i kazatelskou cinnost potrebnou literaturou. Do vývoje knihovny v 17. století nám dává ve svém rozsáhlém úvodu nahlédnout Catalogus librorum bibliothecae Fratrum Capucinorum Pragae in Hradczin z roku 1728.

Primát mezi soupisy knih patrí seznamu vytvorenému r. 1669 Atanášem z Rosenheimu, obsahuje na 2.322 titulu. Jednotlivé knihy byly rozdeleny do tríd oznacených písmeny A – Z. Nejvetší cást fondu tvorily spisy scholastické a filosofické. Behem následujících let se knihovna rozšírila o 1.136 svazku, jak to dokládá druhý katalog sepsaný Juliánem ze Salzburgu roku 1675. Z bratrí, kterí se v této dobe zasloužili o rozkvet hradcanské knihovny, mužeme jmenovat Pavlína z Moravy, Markvarda z Halberstadtu nebo Aureliána ze Svitav. Koncem 17. století bychom v ní už mohli napocítat 5.036 knih.

V roce 1720 oznamuje hrabenka Markéta z Valdštejna kapucínum svuj úmysl podporovat a posílit pražskou bibliotéku. Z jejích prostredku tak bylo hrazeno i rozšírení knihovny. Presný pocet darovaných titulu touto dobrodinkyní se však odhaduje obtížne. Urcitou predstavu však lze získat z katalogu vypracovaného roku 1728: v hradcanském fondu je evidováno 8.021 knih. Stehování svazku do nove zbudovaných prostor s sebou prineslo také nové usporádání a opravu poškozených titulu. Hrbety knih byly rovnež natreny šedou barvou s horním ružovým pruhem. Klášter a knihovna posléze prestály osvícenské dekrety císare Josefa II., jež nakonec v prípade Hradcan nebyly realizovány. V letech 1850 – 1852 je vytvoren další knihovnický katalog obsahující 10.051 svazku, v roce 1889 to už bylo 12 tisíc knih.

Klášter spolecne s knihovnou preckal I. i II. svetovou válku. Zlom prichází v roce 1950, politická moc v zemi již pevne prešla do rukou komunistické strany a kapucíni jsou ze svých konventu vyhnáni. V té dobe bibliotéka cítala 27.000 svazku. Knihy byly rozdeleny mezi státní muzea a instituce. V devadesátých letech, kdy se bratri opet mohli do klášteru vracet, dostávají v rámci restitucí zpet rovnež své knihy. V Praze jsou tak umistovány i svazky z jiných konventu provincie. Na provincní kapitule v roce 1997 bylo rozhodnuto o vytvorení Provincní knihovny Provincie kapucínu v CR, která zahrnuje všechny vrácené tisky a rukopisy z klášteru naší provincie zabraných v roce 1950. hlavní cást knihovny se nachází v Hradcanském kláštere, další v Brnenském a a knihy ze Sušice se nacházejí v Mestském museu v Sušici. V soucasné dobe má hradcanská knihovna nove zkatalogizováno na 23 tisíc starých tisku, u titulu z 19. – 20. století je to pak 5.000 knih, zpracována je dále sbírka casopisu a 545 starých rukopisu. Asi 10.000 starých tisku na svou katalogizaci stále ceká.

Použitá literatura:


BAJGER, Matyáš. Knihovny kapucínských klášteru v Cechách a na Morave. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. +stav ceské literatury a knihovnictví. Kabinet knihovnictví, 2004. 86 s., 11 s. príloh. Vedoucí diplomové práce Mgr. Zdenek Kucera, Ph.D.
RABAS, Vavrinec. Rád kapucínský a jeho pusobení v Cechách v 17. století. Praha: [Vydavatelstvo Casopisu katolického duchovenstva], 1937. xii, 164 s. (Knihovna Casopisu katolického duchovenstva. Rada nová; c. 8.).